V současnosti hodně diskutovaným tématem ve společnosti je sázení stromů. Hovoří se o něm ve spojení s klimatickou změnou, vázáním oxidu uhličitého nebo retencí vody v krajině. Vzniklo a vzniká velké množství iniciativ, které organizují sázení stromů, a vedení velkých i malých firem se snaží chovat více ekologicky a svoje aktivity vtělují například do toho, že za zakoupené produkty těchto firem se vysadí nové stromy.

I mně se v poslední době nahromadilo spousta dotazů k sázení stromů. Často se ptáte, jak je třeba správně postupovat, jaké druhy jsou pro výsadbu vhodné, na jaké pozemky se může vysazovat, jak výsadbu propojit s ekonomickým efektem apod. Proto jsem se rozhodla věnovat sázení stromů tento příspěvek a podívat se na něj zblízka.

Ne každá plocha je pro výsadbu vhodná

Mám radost z toho, že ve společnosti můžeme pozorovat tento pozitivní trend. Nicméně je třeba si uvědomit, že ne všechny lokality je vhodné zalesnit. Obecně platí, že například travní porosty nebo náletové plochy, na kterých najdeme traviny, křoviny a menší stromečky, jsou z ekologického hlediska velmi hodnotné, a proto nejsou vhodné k zalesňování a je třeba je nechat být. Příroda si na těchto místech poradí sama a vám přirozeně vznikne velmi hodnotný biotop.

U luk je to půl na půl. Na některých roste bohatý bylinný porost a výsadbou většího množství stromů bychom mohli zničit jeho potenciál nebo jeho bohaté druhové složení. Pokud se však jedná o intenzivně obhospodařovaný travní porost, tak tam nic výsadbou stromů nezkazíme.

Jak vybrat správné místo pro výsadbu?

Obecně je velmi prospěšné vysazovat stromy ve městech. A to nejlépe podél silnic nebo chodníků. Nemusí to být nutně jen stromy, ale i keře. Do měst a obcí zkrátka co nejvíc zeleně patří a je to prospěšné všem, to je nezpochybnitelné. Dále je velmi prospěšné sázet stromy do zemědělské krajiny. Když se totiž podíváme na strukturu krajiny v minulosti, tak zjistíme, že tam, kde byly pole a louky, jejich přirozenou hranici tvořily právě stromy a keře. Tento porost měl však i takové funkce, které pozitivně ovlivňovaly výnosy hospodářských plodin. Dokážou totiž zadržovat vodu v krajině, chrání půdu před erozí, chrání ji před vysušováním i povodněmi z přívalových dešťů. Proto je sázení stromů na takovýchto plochách více než žádoucí.

Často se stává, že mezi velkými lány polí jsou v katastru nemovitostí vidět bývalé polní cesty, které jsou v katastru vidět jako úzké nudličky, které velmi často vlastní obec. Ideální tedy je takovou cestu vyhledat, zajít na obecní úřad a domluvit se s nimi, že jim jste schopni a chcete pomoci s výsadbou, nebo je na možnost výsadby stromů v takových lokalitách navést.

Pokud vy sami vlastníte nějakou zemědělskou půdu, tak můžete provést výsadbu přímo na ní. Nemusí se rovnou jednat o výsadbu nového lesa, ale například o rozptýlenou výsadbu – to znamená několik stromů a keřů. V takovém případě nepotřebujete ani změnu územního plánu, tedy změnu zemědělské půdy na lesní. Označení zemědělská půda totiž zahrnuje i možnost rozptýlené výsadby mimolesních dřevin.

Pokud se týče zalesňování lesních pozemků, do tohoto bych se sama nepouštěla. Jako majitelka lesa bych se obrátila na lesníka, s nímž bych konzultovala možnosti, jak se o vlastní les postarat, a určit si, jaký chcete mít cílový porost. Primárně platí, že pokud z lesa nechcete mít ekonomický zisk, nic nezkazíte tím, že na plochu necháte nalétnout přirozený porost.

Jaké sázet stromy?

Pokud se přeci jen rozhodnete něco vysázet, podívejte se do okolních pozemků, jaké tam rostou dřeviny, jak prospívají, a podle toho lehce odhadnete, co se může hodit i na váš pozemek. Můžete si sehnat nejrůznější atlasy dřevin, kde se dozvíte příslušnost určitých druhů ke konkrétnímu vegetačnímu pásu nebo vegetačnímu stupni. Vzhledem k aktuálním klimatickým změnám je však třeba vysadit dřeviny, které odpovídají suššímu a teplejšímu umístění, než říkají tyto příručky. Pokud jste například ve vegetačním stupni 3, je dobré vysázet dřeviny z 2. stupně, protože se u nich předpokládá, že budou lépe odolávat očekávaným změnám počasí, tedy dlouhodobému úbytku srážek a suchu.

Pokud chcete mít z výsadeb hospodářský efekt, doporučuji jedlé dřeviny nebo sad. Vy budete mít užitek z plodů a zároveň jsou tyto dřeviny prospěšné pro volně žijící živočichy a pro včely, což jsou skupiny, které je vhodné podporovat. Hospodářský efekt mohou mít i rychlerostoucí dřeviny, ale já nejsem o jejich zastánce. Jedná se totiž často o jednodruhový porost a ten nemá velkou ekologickou hodnotu. Jakékoli dřeviny samozřejmě krajině pomáhají, ale když už je vysazujeme, měly by mít více možností využití než jako pouhá plocha se stromy. Navíc rychlerostoucí dřeviny často nejsou původem české druhy, většinou se jedná o introdukované druhy, které mohou někde v přírodě napáchat nějakou neplechu. Proto je nedoporučuji.

Doporučuji české druhy stromů přirozeného složení. Není vůbec od věci využívat semenáčky, které najdete v lese, není nutné nakupovat sazenice výhradně ve školkách. Nejlepší je obojí nakombinovat – část výsadby koupit ve školkách, část posbírat v lese.

 Při výsadbě myslete i na péči

Každou výsadbu je třeba zabezpečit proti zvěři, nové výsadby zvířata vyloženě lákají. A zapomenout nesmíte ani na následnou péči o nově vysazené stromy. Ta by měla trvat 4–5 let. Stromky potřebují sestřihnout, pravidelně převazovat, zálivku, obsekat. Tato péče je velmi důležitá, proto je třeba vybrat pro výsadbu takové místo, ke kterému se můžete pravidelně a dobře dostávat.

Další pomůckou je sázet kombinaci stromů a keřů. Na keře se trošku zapomíná, ale keře hrají důležitou roli v krajině. O nich vám napíšu někdy příště.

Stromy se sázejí teď na podzim, v říjnu nebo v listopadu. Nebojte se sázet stromy, ale myslete přitom na následnou péči, dobře si promyslete, kam a jaké stromy nasázíte. K tomu vám přeju hodně štěstí.